veganism.social is one of the many independent Mastodon servers you can use to participate in the fediverse.
Veganism Social is a welcoming space on the internet for vegans to connect and engage with the broader decentralized social media community.

Administered by:

Server stats:

293
active users

#Mikroblog

0 posts0 participants0 posts today

V předchozích dvou světových válkách dvakrát změnila stranu Itálie. V téhle ji změnila Amerika. Až posbírám kousky své vybuchlé hlavy, které se povalují všude kolem a nacpu je zpátky tam, kam zhruba patří, tam vám dám vědět, co by z toho vlastně mohlo vyplývat pro nás.

Obecně bych rád předeslal, že navzdory obsahu, který boostuju, případně na něj sem vkládám odkazy, nejsem vůbec velký fanoušek válek. Samozřejmě přemítám, jestli by ve stylu Karla Čapka nebylo nejlepší prostě včas umřít, než to začne: na podzim jsem se zřejmě nevědomě pokusil to udělat, ale tím zakopnutím jsem se pouze neúčinně přizabil a svět je furt tady, akorát zase o něco šílenější po všech stránkách.

Coby čerstvý ne-majitel (jakéhokoliv) auta jsem si dojel na cargokole pro 10 kg pytel brambor. Přemýšlím, jestli to spadá pod "be the change you want to see in the world"... nevím, jestli tohle je řešení pro každého, řada uživatelů cargokol by asi byli kurýři z povolání. Navíc já do jisté míry možnost carsharingu v rodině či ve firmě pořád mám, pokud bych fakt potřeboval.

Celkově ale už odmítám dívat se na svět pohledem motoristy, neustále hledajícího, kde zaparkovat, nevrazit přitom do jiného auta, zaplatit to, neustále ve stresu, zda mu někdo nevjede nebo neskočí do cesty. Pravidelné přeparkovávání kvůli úklidu ulic. Tím jsem strávil až příliš velký kus života. Celkově můj svět není tvořen místy, kam se dá dojet autem.

Uznávám ale, že 3 různá elektrokola jsou úlet a není to asi řešení pro každého (trvale asi ani pro mě, resp. cargokola ve městech by dávaly nejlepší smysl jako bikesharing). Jsem navíc notorický neuživatel taxíků, přesto, že dnes je přivolání přes appku ultrajednoduché.

Novoroční eko-předsevzetí ohledně dopravy: rozhodně už nebudu majitelem osobního auta (i když jsem ho používal v podstatě jen jako servisní vozidlo SPOJE.NET).

Nehodlám se ovšem do budoucna zříct létání, protože bych si tím úplně odřízl některé končiny na planetě, které ještě chci vidět. V současné době, kdy je svět zmítán válkami a krizemi, se do toho ale ani nijak moc neženu.

Rozhodně hledám alternativy. Nejde se všude dostat jen kombinací kolo-vlak či koloběžka-vlak, ale pořád vymýšlím, kam by to třeba šlo. Rozhlížím se kolem sebe, jak to dělají ostatní, a něco z toho sám zkouším. Po tomhle Silvestru můžu rozhodně doporučit přivázat spacák na řídítka konvenčního jízdního kola. Na rozdíl od brašen zavěšených nízko a po straně, zejména pokud jsou na předním nosiči, to nemá vůbec žádný vliv na ovladatelnost kola, lze s tím dokonce jet bez držení řídítek!

Ne všude je nutné letět, na některá místa se dá dostat po moři. Chci se zkusit dostat na palubu české plachetnice La Grace, mám kontakty i na kapitány konvenčních jachet. Pravděpodobně z toho nic nebude, ale snít o mořeplavbě snad můžu...

Co se nezávislého létání týče, tak jsem dal úplně k ledu snění o paraglidingu. Samotný let je legrace, což o to... ale získat pilotní průkaz by vyžadovalo předvést za letu jisté manévry, které mi nahání děs a hrůzu už svým slovním popisem. Dostat se do vzduchu je celkově těžké: start je skoro náročnější, než přistání (za normálních okolností). Kdyby pámbu chtěl, abychom létali, dá nám kolečka, protože nohy prostě nejsou vhodný podvozek pro každého, je to marné. Létání je taky obecně drahé, zejména to, které nabízí start a přistání s kolečkama, a co si budeme povídat: já fakt nejsem Ivo Lukačovič! 😉

Celkově v 50ti letech je pořád míra strachu o život (a zejména o zdraví, protože všechno, co se mí zahojit, se nějak hojí déle a pomaleji) příliš velká - tak uvidíme, jestli potřebná odvaha bude z věkem narůstat, nebo klesat. Nápady na čem létat, by i byly.

Kdykoliv, když jsem v minulosti uvažoval, jak by Google mohlo nahradit decentralizované vyhledávání, tak jsem narazil na otázku seedování crawleru relevantními URL. Nikdy mi nenapadlo nic lepšího, než prostě začít na wikipedii.. a ano, ta jistě musí být součástí jakéhokoliv pokusu o vyhledávač, ale sama nestačí.

Kdybych ale prošel stovky Mastodon instancí, které mají alespoň stovky uživatelů a načetl si jejich místní timeline a načetl ze statusů odkazy (a ostatně i oindexoval ty odkazy samotné), tak mám poměrně slušnou aproximaci "žijícího webu".

Samozřejmě - před tím, než bychom se o něco podobného pokusili, tak by musel počet aktivních uživatelů výrazně stoupnout. Existuje nějaká "kritická masa" a podle mě ji zatím nebylo dosaženo.

Další krok je vymyslet, jak vyhledávání decentralizovat a současně se bránit před hráči, kteří by se chtěli pokoušet o SEO (tedy nějak ten index spamovat).

Hmm, zajímavé. V Mogau jsem byl, protože jsem v roce 2018 čirou náhodou jel kolem na solárním kole (dál do Číny) Je to místo, skrz které buddhismus pronikl z Indie do Východní Asie, poté co přešel poušť Gobi. Dnes především turistická atrakce - takže ten detail, že je to místo, kde byla nalezena Diamantová sútra a že to je nejstarší dochovanáí tištěná kniha, mi nějak unikl...
openculture.com/2023/08/discov

Open CultureDiscover the Buddhist Diamond Sutra, the World’s Oldest Surviving Complete Printed Book (868 AD)It isn't easy to say which book is the oldest in the world, because the answer depends on what, exactly qualifies as a book.

Konečně #pátek. #mikroblog:

Dnes krátká zkušební jízda na přestavěném solárním kole... pořád jsem na rovině kolem 10 Wh/km při průměrných 25 km/h, s čímž teda žádný závod nevyhraju. Sezóna nezadržitelně končí, ale bylo by fajn přes zimu poladit alespoň aerodynamiku.

Vitěz ročníků 2013 a 2018 závodu #SunTrip předatavil kolo, které má docela dobrý nápad co se týče aerodynamiky - stříšku jde sklopit šikmo dolů a dozadu za jezdce. Naopak aerodynamika mého kola je dost hrozná a nevím, z jakého konce ji začít řešit... asi by se mělo začít učesáním drátů.

Únavu z léta plynule střídá podzimní depka, při které si člověk aspoň odpočine. I když jako záminka k odpočinku mi slouží i lékaři schválený klid na rekonvalescenci po zranění.

Únavu vystřídá zimní boj o přežití a těšení se na jaro, do kterého opět bude vkládána spousta marných nadějí...

#tldr #kickbike #micromobility #mikroblog

Koloběh :kickbike:

Poslední dobou se stávám fanouškem koloběžky jako dopravního prostředku. Proč?

Pokud se rozhodnete necestovat autem či na motorce, nezbývá vám mnoho alternativ. Hromadná doprava nejezdí všude, mimo MHD a příměstské linky je síť řídká, drahá a intervaly mezi spoji obří. Řídnoucí vlaková síť je až na výjimky pomalejší, než autobusy, ale nabízí pohodlí a možnost multimodální dopravy.

Jenže: kolo je těžké, za příplatek, nevezmou vám ho s jistotou do náhradní autobusové dopravy a když cestujete "natěžko", je problém ho zvednout a naložit (schody na nástupiště, rychlíky...). Jezdit na kole s baťohem lze, ale je to nepohodlné (baťoh položený na prodlouženém nosiči je chytřejší hack, než to na první pohled vypadá). Na koloběžce se oproti tomu s baťohem na zádech jet dá.

Za koloběžku jsem ve vlaku nikdy neplatil - ani v PID, ani v rychlících ČD nebo Arrivy. Pravda, mám :kickbike: velmi malou (16"/12" ke které jsem přišel náhodou), ale není skládací.

Cyklistika se obvykle dělí na městskou a sportovní. Městská kola, oblíbená v Amsterodamu nebo v Kodani, u nás užijete ve městech rovinatého Polabí (Pardubice, Hradec Králové...). V Praze (mimo neobydlené turisticko-korporátní centrum) narazíte: všude máme kopce. Tudíž jezdíme na horských kolech s převody. Ale netrénovaný nesportovec i tak některé kopce musí vytlačit. Elektorkola to řeší, ale to jsou v podstatě malé mopedy, mimo město na delších trasách se vybijou, jsou těžká a jsou to komplexní stroje.

Koloběžka nabízí v kopcovité české krajině řadu výhod: Do kopce tlačíte daleko lehčí vehikl než kolo. Z kopce jedete, ale ne moc rychle.

Na rovině je koloběh spíš sport, ale navzdory ne zrovna ideální aerodynamice nepřekonáváte velký odpor vzduchu. Když se spokojíte s 10 km/h, nenadřete se.

Multimodální doprava :kickbike: + 🚂🚃 oproti kolu příjemně překvapila.

Tak mi na letišti v Pardubicích fakt vydali powerbanku, kterou mi nevzali na palubu. Sice měli zabedněno, ale napadlo mi zavolat. Aspoň přežila, tu druhou menší jsem po cestě nějak podbil či utopil...

Postup domů z cesty #thesuntrip2024 směrem domů do zóny mraků, deště a povodní se definitevně zastavil. Nad Krajem visí Stín a už nejen na radaru a napravo od směru jízdy: teď už se povodňový Stín přelil přese mě a vytrvalý déšť mě uvěznil ve stanu min. na den. A podle radaru toho jde zpět ze severu ještě spousta...

Cestou z expedice #thesuntrip2024 se mi do cesty postavila oblast mraků, ledového větru, deště a povodní.

Opouštím proto Donauradweg, odbočuju na sever a přitom objevuju městečko #Nördling v kráteru #Ries. Kromě samotného kráteru je zajímavá i etymologie názvu oblasti - prý podle starověkých Rétů, alpských Etrusků (ale to se neví). Jinak prý v té době okolo žily keltsky mluvící kmeny.

Mj. ve městě působí #climacamp, podobný, jaký jsem na jaře viděl v Augsburgu...

#solar power to the people ;-) Já ovšem bohužel dobíjím z veřejné nabíjecí stanice u radnice, protože jinak bych se odsud nehnul... nějakou produkci sice mám, ale kolo je příliš těžce naložené a sezóna už skončila.

Tak jsem projel Švýcarsko a jsem úspěšně zpátky doma v EU. Německo potěší elektrokolistu sítí veřejných nabíječek na elektrokola. Některé i fungují! Teď už jen stihnout projet Bavorsko, než sem přijde ta tisíciletá voda...

Švýcarsko je fascinující svět. Jestli jste zvyklí v průměrné eurozemi na ceny 1.5-2x vyšší, než u nás, připravte se ve Švýcarsku pro změnu na ceny 2-3x vyšší, než v okolní EU, zejména v Německu (pokud jde třeba o fast food). Přesto má Švýcarská venkovská utopie jisté kouzlo. Od kamaráda, co žije v údolí Ementhal, jsem se dozvěděl, že do fondue se v žádném případě nedává ementál!

Původní plán na přejezd Alp jsem musel zrušit kvůli mrakům a dešti, ale i vzhledem k předpovědi sněžení nad 1000m nadmořské výšky. Návrat po Donauradweg bude trochu nuda, ale sázka na jistotu.

Nechal jsem se v noci smést deštěm v kempu na rozhraní mezi frankofonní a německojazyčnou částí Švýcarska a s překvapením zjišťuju, že zatímco francouzsky to bylo oui/non/merci (desítky slov), tak německy jsem pořád schopen sestavit i celou větu (stovky slov). Téma kostrbaté konvezace je redukce ze švýcarské zásuvky na evropskou. Závod #thesuntrip2024 skončil, tak jsem vyzvedl nabíječku z úkrytu, kam jsme ji s @cobic ukryli cestou na start. Vzhledem k předpovědi #počasí na další mij týden ji asi použiju hodně...

Noční přívaly deště to tady vyplavily hodně. Stan Jurek Vandr-1 by i po 10 letech a s odloupnutou impregnací švů vydržel hodně, ale bohužel jsem ho postavil na kusu trávníku, který se změnil v 10 cm hluboké jezero a to by neustál žádný stan.

#TLDR #mikroblog

Tak jsem zjistil, že možná spíš než :adhd: #ADHD, což by u mě byl spíš byl takový dnes už jen těžko dosažitelný ideál (jsem už možná jen "attention disorder", hyperaktivitu jsem nevykázal už celá léta, ale zamlada jsem místy hyperaktivní, ba i hypersoustředěný, skutečně býval... ) jsem možná celou dobu spíš "Quiet Borderline Personality Disorder"... teda s výjimkou období, kdy nejsem Quiet 🙂 ... ani nevím, jestli to má nějakou zkratku... #QBPD ? Tady na Mastodonu bych určitě byl první 🙂 Některé ty symptomy ale sedí úplně doslova... až mi to vyděsilo.

Přitom některé postupy online debat, např. blokování účtů nebo celých instancí, jako v případě sociálních sítí, jsou projevem "pasivní agresivity" - takže Internet a jeho metody vedení diskuze z nás ze všech možná dělají více QBPD, než si připouštíme 🙂 Takže téma to tady rozhodně je. Lidí, co se nepokládají za "neurotypické", je na Mastodonu většina ... což je vtipné, protože jsme komunita, ve které je "normální být autista"... a dokonce komunita podporující očkování, abychom ty autisty nadělali z co nejvíce dalších, nejspíš 😃 Nicméně reálně jsou některé odchylky od typické normality velmi vzácné a self-diagnostika je ošemetná. Takže si budeme asi muset vybírat spíš z těch běžněji dostupných poruch osobnosti, při té sebediagnostice... (nebo se introspekci vyhýbat úplně... jakoukoliv psychickou nenormálnost si sebediagnostikuje jen introvert, extrovert bude vždy diagnostikovat ty ostatní kolem sebe 😃... )